Michal Obadal: Dorotka dělá díky AUTO UH i Korunka Pomáhá první krůčky

AUTO UH pomáhá v regionu Slovácka a nejen v něm. Ve Zlínském kraji je partnerem AUTO UH projekt Korunka Pomáhá, která směřuje pomoc AUTO UH přímo k lidem, především dětem, kteří ji potřebují. Významný finanční obnos předal v Luhačovicích zakladatel skupiny AUTO UH Pavel Buráň Michalu Obadalovi, který s manželkou pečuje o Dorotku, která je upoutána na invalidní vozík. Pan Obadal nám po převzetí šeku přiblížil příběh jejich Dorotky.

Vaše Dorotka dostala prostřednictvím Korunka Pomáhá částku 50.000 Kč, která je darem skupiny AUTO UH. Větší část této částky vznikla při dražbě hokejových dresů českých a slovenských reprezentantů při otevření prvního oficiálního showroomu BYD v České republice. Máte nějaký vztah k hokeji, fandíte našim hokejistům?

V první řadě, bych chtěl upřímně za Dorotku i celou naši rodinu poděkovat Veronice Záhorské i panu Buráňovi. A teď k vaší otázce. Na hokej jsem rád chodil fandit. Kvůli péči o Dorotku už tolik času nemáme a hokej šel stranou. Když čas vyjde, tak chodím s dobrovolnými hasiči trénovat a zapojuji se do jejich aktivit.  

Dorotka je na vozíku. Jaké zdravotní obtíže ji do něj upoutaly?

Při screenigu ve druhém trimestru těhotenství se zjistilo, že má plod vážné poškození ledvin, bylo nám řečeno, že neslučitelné se životem a manželka byla odeslána k ukončení těhotenství. Lékařka, která měla provést genetické vyšetření před samotným zákrokem se ovšem zděsila, kdo nás tam poslal, že viděla mnohem horší poškození ledvin a děti normálně žijí. Po porodu se ale ukázalo, že vada ledvin není jediný problém. Dle neurologů neměla adekvátní novorozenecké reakce a přidružila se i vada srdce (neuzavřená Botaliho dučej). V šesti měsících musela Dorotka podstoupit operaci ledviny. Pravou ledvinu má zcela afunkční a levou po pyeloplastice. Přesnou diagnózu jsme dostali až po druhých genetických testech, cca ve věku 5 let Dorotky. Jedná se o Mowat – Willsonův syndrom, který mělo tehdy asi 400 dětí na světě. Kombinace těchto problémů vyústila v trvalou imobilitu.

To musel být pro vás asi výrazný zásah do rodinného života?

Samozřejmě. Veškerá naše činnost a snažení se stočilo směrem k Dorotce. Manželka musela opustit své zaměstnání, protože dcera potřebovala čtyřiadvacetihodinovou péči. Od třech týdnů s ní cvičila Vojtovu metodu, pak jsme museli jezdit do specializovaných lázní, které jsme museli hradit. Jen dva týdny péče v Piešťanech vyšlo na 120.000 Kč a zvládali jsme to jen díky podpoře Korunky a dalších darů. Momentálně jí nejvíc prospívá domácí tělocvična, kterou jsme pro ni vytvořili a péče fyzioterapeutky, která vyjde měsíčně na 15.000 Kč.

Dorotka má patnáct let. Vidíte v jejím vývoji nějaké posuny a jaký před ní stavíte cíl?

Je upoutána na vozík, má velmi omezené motorické i vyjadřovací schopnosti. Takže se spokojujeme i s malými pokroky. Díky intenzivnímu cvičení s fyzioterapeutkou se Dorotka postavila na vlastní nohy, i když je to asi přehnaný pojem. Stačí nám, že se vzepře na svých nohou a odlehčí tak celému tělu. Progres tedy nějaký je, ale určitě nemáme přehnané ambice. Víme také, že Dorotka postupně dospívá a tím se zvyšuje i její váha a upřímně řečeno už při jejím přenášení cítím každé kilo. Proto je i ta drobná opora vlastních nohou velmi důležitá.

Musíte mít z každého jejího minikrůčku radost…

Každopádně. Psychicky vyspívá a dává najevo, že většinu času strávit vleže na koberci ji nebaví. Je velmi bystrá a společenská. Už jen změna její polohy a pohled z výšky svého těla jí dělá velkou radost a objevuje pro ni nový svět. Doma jsme ji vybudovali speciální rám, který ji umožňuje vzpřímenou polohu těla a kolejnice její „pohyb“. Když se dostane ven mezi lidi, tak je nejšťastnější. Proto je její každý krůček pro nás velkou odměnou.  

V patnáctileté dívce se musí projevovat puberta. Vnímáte ji i u Dorotky?

Jistě (smích). Je to normální holka, která dokáže vyjádřit své emoce a to někdy i hodně důrazně (smích).

Je tak trochu uzavřená ve vlastním těle. Víte, jaké má třeba zájmy, co ji baví?

Jednoznačně hudba. Proto s ní také jezdíme na různé festivaly, koncerty… I při cvičení doma jí pouštíme hudbu. 

Kterou má nejraději?

Momentálně je to rocková muzika a skupina Harley. Je z ní rockerka. Dětské písničky už opustila (smích).

Na co konkrétně darovaná částka půjde?

Určitě na péči fyzioterapeuta, která ji momentálně nejvíce pomáhá. K tomu už manželka pomalu neutlačí vozík a budeme muset řešit jeho pohon.

Hlavní část finančního daru poskytla skupina AUTO UH a její zakladatel Pavel Buráň. Jste fanouškem automobilů?

Ve firmě využíváme několik vozů. Samozřejmě máme i rodinné auto, které máme upravené pro převoz Dorotky. Že bych ale byl nějakým speciálním fandou do aut, to nemohu říci. Jsem spíše řidič uživatel.