Veronika Crha Záhorská: Každý příběh je něčím výjimečný, silný a obdivuhodný…

Veroniko, lidem, kteří potřebují pomoc se věnujete přes dvacet let. Co bylo tím hlavním, rozhodujícím momentem, kdy jste se rozhodla, že si budete všímat i svého okolí a nebudete k němu lhostejná?

Ten moment asi přišel s úspěchy naší rodinné firmy. Já si při nich uvědomovala, že je potřeba, abychom pomáhali druhým, znevýhodněným lidem. Že je to naše morální povinnost

Vzpomenete si na svůj vůbec první moment, kdy jste pocítila, že vaše pomoc někomu ulevila v jeho složité životní situaci?

Byly to asi naše první dvě, konkrétní rodiny, kterým jsme pomohli.  Dva už skoro dospělí kluci, se kterými jsem při tom navázala blízký, přátelský kontakt. 

Do rodinné společnosti jste nastoupila hned po škole. Byla vaše práce pod vedením svého otce tou nejlepší životní zkušeností?

Myslí, že žádná vysoká škola by mi nedala to, co náš táta, za ty roky, co jsme spolu pracovali.

Vedl vás tvrdou rukou nebo si vás jako dceru naopak hýčkal?

Vedl mě tvrdou rukou, možná ještě tvrději, než v mém dospívání (úsměv). Vždycky jsem za všechno mohla… To co prošlo některým mým kolegům, mně ne. Nebylo to lehké, několikrát jsem dávala výpověď… Láska k našemu podnikání, ale hlavně k tátovi, byla silnější. Takže jsme každý problém vždy nějak vyřešili. Dnes jsem za to všechno vděčná. A bratrem s oblibou říkáme, že nás jeho sparťanská výchova připravila na nelehké životní chvíle a to nejen v podnikání. Jsme odolnější… 

Celý svůj profesní život se pohybujete v lázeňství. Řídíte luhačovické lázeňské domy Miramare  a podílíte se na rozvoji lázeňské skupiny Royal Spa.  Čím si vás tento obor získal?

Vedle hotelů Miramare řídím také resorty Nivamare a Antoaneta v Luhačovicích. K tomu Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves… Vnímám práci v lázeňství jako určité poslání. Starat se o lidi s nějakým zdravotním problémem. Mám hlavně ráda práci s lidmi a pro lidi. Vím, jak je to v dnešní době obtížné a neoblíbené pracovat ve službách, ale já bych nikdy neměnila. Lidi prostě miluji, jsem s nimi moc ráda a vyhledávám jejich společnost.

Vštěpoval vám otec vedle manažerských zkušeností i schopnost dívat se kolem sebe a mít sociální cítění?

Náš táta byl velmi dominantní a přísný pán. Vzbuzoval autoritu a nikdy i děs, jen když se k práci blížil. Měl ale zároveň velké srdce, byl empatický a hlavně spravedlivý. A také nebyl mstivý. Pro druhé by se rozdal, to mu vždy říkala maminka.

Velmi brzy po vstupu do profesního života jste získala ocenění Podnikatelka roku Zlínského kraje a jen o něco málo později jste se stala i Ženou regionu. Kterého ocenění si více vážíte?

V loňském roce jsem obdržela ještě ocenění osobnost Zlínského kraje 2023 a také záslužné vyznamenání druhého stupně od Zlínského kraje za dlouholetou činnost v neziskovém sektoru. Všech ocenění si velmi vážím, ale asi úplně nejvíc za Ženu regionu, protože to pro mě hlasovala veřejnost. Každé ocenění ale vnímám především jako poděkování celému týmu Korunky a také jako určitý závazek v tom dál pokračovat. Protože má smysl to, co děláme.

Možná bych neměl, s ohledem na to, že jste žena, prozrazovat, že se benefiční činnosti věnujete bezmála čtvrt století, protože z vás stále srší mladická energie a elán. Od počátku svého působení v charitativní jste jen nerozdělovala prostředky, které věnovala na dobročinné účely vaše rodinná společnost. Snažila jste je také aktivně získávat pořádáním různých benefičních projektů. Co vás na tuto cestu přivedlo? Který první charitativní projekt se vám povedl a řekla jste si: Wow, tohle mě baví a navíc to pomáhá?

Od začátku to byl projekt Korunka. A ano, naše charitativní akce nefinancuje pouze naše rodinná společnost, ale také jiné firmy, které oslovuji. Jsou to převážně firmy našich přátel a obchodních partnerů. Velkými donátory v Korunce jsou však i členové naší rodiny, moji sourozenci, ale už i moje dcera, která pracuje. No také kamarádi, kteří mně neumí říct ne (úsměv)

Jak vůbec Korunka pomáhá, jak funguje?

Korunka je nezisková organizace, která nemá žádné zaměstnance, žádné náklady, pouze ty, které souvisí s pořádáním akce. Všichni to děláme ve svém volném čase a zadarmo. I naše výkonná ředitelka Míša Mitáčková vykonává svoji práci zadarmo. Často jsme my hlavni sponzoři našich akcí. Třeba když se vloni dražily předměty známých osobností, nejvíc předmětů jsme vydražili my s Míšou a naši přátelé.

Máte spočítáno, kolik korunek Korunka za těch více jak dvacet let posunula tam, kde jsou potřeba a kolika lidem pomohla? 

Vzhledem k tomu, že v minulém roce jsme přerozdělili částku 5 mil korun, to může být za těch třiadvacet let něco kolem 50 milionů, možná i více. Myslím, že v tom našem malém, dobrovolnickém týmu je to krásná částka. 

Setkáváte se s různými životními příběhy. Jsou mezi některé, které vás u srdce přece jen více zasáhnou?

Samozřejmě je to vždy nemoc dítěte. To je asi pro mě nejtěžší pomáhat. Ale každý příběh je něčím výjimečný, silný a obdivuhodný.

Určitě jste se dostala do situace, kdy jste pocítila marnost a bezbrannost. Kdy prostě osud stál proti všem. Jak se s takovými momenty vyrovnáváte?

Ano, první dva chlapci, o kterých už jsem mluvila, bohužel zemřeli. Byl To Davča Fibichr, který byl jeden z nejtěžších případů nemocí motýlích křídel v česku a Romča Polách, který měl cystickou fibrózu. Byla jsem hodně mladá, smrt a samotné umírání pro mě bylo tabu a něco nového. Bylo to moc těžké období, jejich možný odchod jsem si nepřipouštěla, o to víc mě to semlelo, když se to stalo. Nebyla jsem připravená a jejich úmrtí mě velmi zasáhlo. Až tak moc, že jsem vážně uvažovala nepokračovat dál v Korunce. Často na ně myslím, vzpomínám s velkou láskou. A myslím, že Korunka je i jejich odkazem. Nikdy na ně nezapomenu a nepřestanu jim být vděčná, co mi do života dali. Jejich bojovnost, sílu, odhodlání a velké, dobré srdce. 

Kdy jste naopak cítila nejkrásnější pocit, že Korunka skutečně pomohla?

Cítím to pokaždé, když pomůžeme. V loňském roce při záplavách na Jesenicku, jsme byli mezi prvními, kteří na postižená místa vezli konkrétní materiální i finanční pomoc. 

Díky své charitativní činnosti jste se vždy setkávala setkáváte se zajímavými lidmi, osobnostmi. Je pro vás důležité, vytvořit si s nimi osobní vztah? Ať už je to politik nebo osobnost ze světa showbusinessu…

Je úplně jedno, kdo to je. Jestli obchodní partner, politik, nebo někdo ze showbusinessu. Snažím se si s každým, kdo nám pomáhá, vytvořit osobní vztah. Vlastně ani nesnažím, protože s mojí povahou se tak skoro vždy stane ….

Korunka pomáhá a AUTO UH pomáhá společně s ní. V čem je pomoc tohoto největšího prodejce vozů na Moravě nejcennější?

Na začátku byl se společností Auto UH obchodní vztah, naše společnost od nich pravidelně nakupovala a nakupuje auto. Pak tato skupina začala Korunku podporovat finančně a dnes kromě finanční podpory, nám do korunky zapůjčili na delší dobu i auto. A stali se tak jedním z našich hlavních podporovatelů. Jsem moc ráda a jsem majiteli skupiny AUTO UH panu Buráňovi i řediteli této společnosti panu Sedláčkovi vděčná, že se náš vztah s AUTO UH rozvíjí. Vážím si, že si všimli naší práce a díky nim bude mít Míša Mitáčková svých cestách čtyřkolového pomocníka.  Za svoji dobrovolnickou práci a pomoc Korunce si pomocníka zaslouží.